|
|
Měření efektivity predátorů prostřednictvím klecových exkluzních pokusů
Fischerová, Laura ; Kindlmann, Pavel (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
1 Abstrakt Klecové exkluzní pokusy se v ekologických a zemědělských studiích používají pro zkoumání vztahů mezi rostlinami a hmyzem (Kidd & Jervis 2005). Využívají se ke zjištění hustoty hmyzu na rostlině, přičemž je možné vyloučit další vlivy jako přirozené predátory škůdců či jiné škůdce. Vyloučení predátorů pomocí fyzické bariéry (různé druhy sítí) je jedním z nejvíce používaných způsobů, jak určit vliv přirozených nepřátel na populaci škůdců. Výsledky těchto pokusů naznačují, že populace škůdců na rostlinách uzavřených v kleci, ze které jsou přirození nepřátelé vyloučeni, mají nižší procento úmrtnosti a parazitismu než populace na rostlinách, kam mají přirození nepřátelé přístup (Luck et al. 1988). Zjištěná míra vlivu se využívá v programech biologické kontroly, kde se hledají optimální prostředky ochrany rostlin a možné alternativy ošetření namísto používání insekticidů (Lawson et al. 1994). Otázkou je, zda klecové pokusy dostatečně vypovídají o populačních změnách škůdců a jejich vlivu na rostliny. Osazením prostoru klecí dochází ke změnám mikroklimatu i rostlinného růstu, což má dopad na přítomné hmyzí populace. Klece rovněž zabraňují škůdci opustit prostor a v některých případech dochází k nechtěnému vniknutí přirozených nepřátel do klecí, ze kterých byli předtím vyloučeni. Tyto nezanedbatelné...
|
|
|
Dopad herbivorů na populační dynamiku rostlin: Význam pro biologickou kontrolu zavlečených rostlin
Šulcová, Hana ; Dostál, Petr (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Herbivorie je jedním z nejdůležitějších vztahů rostlin a živočichů. Herbivoři ovlivňují populace rostlin nejen přímo pastvou, ale i třeba sešlapem a vytvářením disturbancí v porostu. Mají také velký potenciál ovlivňovat populační dynamiku jednotlivých druhů rostlin. Cílem této práce je zhodnotit vliv herbivorů na populační dynamiku rostlin a interpretovat jej ve vztahu k biologické kontrole zavlečených rostlin. Při zhodnocování vlivu herbivorů je potřeba brát v potaz i skutečnost, že hebrivoři neovlivňují pouze rostliny, ale také působí na sebe navzájem, ať už přímou kompeticí či nepřímou. Při biologické kontrole proto nemusí být vhodné používat více druhů herbivorů k potlačení nepůvodního druhu. Míra vlivu herbivorů na populační dynamiku rostlin je také závislá na celkových podmínkách ve společenstvu. Málo disturbovaná stanoviště s vysokou mírou kompetice dávají vyšší šanci na úspěch biologické kontroly, protože tamní podmínky usnadňují kompetiční vyloučení cílového druhu. Velkou roli při biologické kontrole mají odlišné životní strategie rostlin, zejména délka života a vytrvalost semenné banky. Monokarpické druhy s přechodnou semennou bankou lze poměrně úspěšně redukovat konzumací semen, případně květů. Oproti tomu u vytrvalých polykarpických druhů je nezbytné redukovat přímo ustavené jedince. V takových...
|
|
|
Inhibiční účinky kmene B. velezensis na rostlinné patogeny rodu Xanthomonas
Švecová, Magdaléna ; Palyzová, Andrea (vedoucí práce) ; Jelínková, Markéta (oponent)
Biologická kontrola je metoda aplikované ekologie, která využívá jeden organismus, případně jeho produkt, k inhibici jiného, patogenního, organismu. Využití této metody v ochraně rostlin by měla být oproti běžně používaným pesticidům šetrnější k životnímu prostředí. Jako biokontrolní činidlo může být využívána rhizobakterie Bacillus velezensis FZB42, která disponuje schopností potlačit růst jiných mikroorganismů. Xanthomonas campestris pv. campestris je fytopatogen, který způsobuje značné ztráty v zemědělské produkci. Tato diplomová práce měla prokázat, že bakteriální kmen B. velezensis FZB42 působí antagonisticky na fytopatogenní bakterie Xanthomonas campestris pv. campestris SU ve směsné kultuře. Studie potvrdila, že antibiotický efekt kmene B. velezensis FZB42 proti X. campestris pv. campestris SU ve směsné kultuře závisí na počátečním množství buněk obou kmenů. Interakce dvou bakteriálních kmenů byla charakterizována prostřednictvím metabolomické analýzy, bylo potvrzeno, že B. velezensis FZB42 produkuje čtyři dominantní sekundární metabolity: lipopeptidy surfaktin, fengycin a bacillomycin a siderofor bacillibaktin, které vykazují antifungální a antibiotickou aktivitu. Inhibiční aktivita kmene B. velezensis FZB42 byla dále sledována SEM analýzou směsné kultury, kde bylo patrné poškození buněk X....
|
|
|
Role ploštic v životě člověka
CHALOUPKOVÁ, Věra
Tato bakalářská práce se zabývá rolí ploštic v životě člověka. Cílem této bakalářské práce je vytvořit stručnou rešerši, která se zaměřuje na ploštice jako parazity člověka a hospodářských zvířat, škůdce plodin pěstovaných člověkem, jejich funkci v biologické kontrole, jejich využití v laboratorních výzkumech a v potravě, a dále jejich výskyt v literatuře, televizních pořadech, hudbě a jako inspirace pro výtvarná díla a různé výrobky.
|
|
|
Měření efektivity predátorů prostřednictvím klecových exkluzních pokusů
Fischerová, Laura ; Kindlmann, Pavel (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
1 Abstrakt Klecové exkluzní pokusy se v ekologických a zemědělských studiích používají pro zkoumání vztahů mezi rostlinami a hmyzem (Kidd & Jervis 2005). Využívají se ke zjištění hustoty hmyzu na rostlině, přičemž je možné vyloučit další vlivy jako přirozené predátory škůdců či jiné škůdce. Vyloučení predátorů pomocí fyzické bariéry (různé druhy sítí) je jedním z nejvíce používaných způsobů, jak určit vliv přirozených nepřátel na populaci škůdců. Výsledky těchto pokusů naznačují, že populace škůdců na rostlinách uzavřených v kleci, ze které jsou přirození nepřátelé vyloučeni, mají nižší procento úmrtnosti a parazitismu než populace na rostlinách, kam mají přirození nepřátelé přístup (Luck et al. 1988). Zjištěná míra vlivu se využívá v programech biologické kontroly, kde se hledají optimální prostředky ochrany rostlin a možné alternativy ošetření namísto používání insekticidů (Lawson et al. 1994). Otázkou je, zda klecové pokusy dostatečně vypovídají o populačních změnách škůdců a jejich vlivu na rostliny. Osazením prostoru klecí dochází ke změnám mikroklimatu i rostlinného růstu, což má dopad na přítomné hmyzí populace. Klece rovněž zabraňují škůdci opustit prostor a v některých případech dochází k nechtěnému vniknutí přirozených nepřátel do klecí, ze kterých byli předtím vyloučeni. Tyto nezanedbatelné...
|
|
|
Biologie a taxonomie Anaphes flavipes (Hymenoptera: Mymaridae) a možnost jeho využití pro biologickou kontrolu
Samková, Alena ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Holý, Kamil (oponent)
V diplomové práci byla studována biologie a morfologie druhu Anaphes flavipes (Chalcidoidea: Mymaridae) za účelem jeho využití k regulaci mandelinkovitých brouků. Konkrétně bylo studováno fitness vosičky, kde byl zjištěn statisticky významný rozdíl v počtu parazitovaných hostitelských vajíček od spářených a nespářeným samiček. Vliv krmení rodičovské populace na počet parazitovaných hostitelských vajíček, počet potomků F1 generace nebo poměr jejich pohlaví nebyl prokázán. Studium hostitelské specifity A. flavipes naznačuje preference k hostitelským vajíčkům druhu Oulema melanopus. Preference k těžším hostitelským vajíčkům nebyla potvrzena. Nebyl průkazný ani vliv hmotnosti hostitelského vajíčka na počet v něm se vyvíjejících potomků A. flavipes. Byla měřena délka parazitace hostitelských vajíček, která byla shodná s dřívějšími studiemi. U hostitelského druhu Oulema gallaecina byla pozorována pasivní obrana hostitele vůči parazitoidům. Pomocí morfologických měření byla stanovená variabilita druhu v závislosti na lokalitě, hostiteli, výživě atd. Třetí část diplomové práce se zabývala populační hustotou A. flavipes a jeho hostitelů na lokalitách ekologického versus konvenčního zemědělství za účelem využití parazitoida pro biologickou kontrolu. Zde nebyl prokázán rozdíl ve velikosti populace škůdce i parazitoida...
|
|
|
Dopad herbivorů na populační dynamiku rostlin: Význam pro biologickou kontrolu zavlečených rostlin
Šulcová, Hana ; Dostál, Petr (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Herbivorie je jedním z nejdůležitějších vztahů rostlin a živočichů. Herbivoři ovlivňují populace rostlin nejen přímo pastvou, ale i třeba sešlapem a vytvářením disturbancí v porostu. Mají také velký potenciál ovlivňovat populační dynamiku jednotlivých druhů rostlin. Cílem této práce je zhodnotit vliv herbivorů na populační dynamiku rostlin a interpretovat jej ve vztahu k biologické kontrole zavlečených rostlin. Při zhodnocování vlivu herbivorů je potřeba brát v potaz i skutečnost, že hebrivoři neovlivňují pouze rostliny, ale také působí na sebe navzájem, ať už přímou kompeticí či nepřímou. Při biologické kontrole proto nemusí být vhodné používat více druhů herbivorů k potlačení nepůvodního druhu. Míra vlivu herbivorů na populační dynamiku rostlin je také závislá na celkových podmínkách ve společenstvu. Málo disturbovaná stanoviště s vysokou mírou kompetice dávají vyšší šanci na úspěch biologické kontroly, protože tamní podmínky usnadňují kompetiční vyloučení cílového druhu. Velkou roli při biologické kontrole mají odlišné životní strategie rostlin, zejména délka života a vytrvalost semenné banky. Monokarpické druhy s přechodnou semennou bankou lze poměrně úspěšně redukovat konzumací semen, případně květů. Oproti tomu u vytrvalých polykarpických druhů je nezbytné redukovat přímo ustavené jedince. V takových...
|
|
|
Potvrzení výskytu \kur{Beauveria caledonica} v NP Šumava pomocí metod molekulárních markerů
BINDER, Richard
Biologická ochrana rostlin proti hmyzím škůdcům představuje významnou alternativu vůči ochraně chemické. Jedna z velmi významných skupin, použitelných v biologické ochraně rostlin proti hmyzím škůdcům jsou entomopatogenní houby. Entomopatogenní houby jsou mikroskopické houby, které jsou schopny vyvolávat primární onemocnění hmyzích škůdců. Je to druhově velmi heterogenní skupina a celosvětově bylo izolováno a popsáno více než 750 druhů entomopatogenních hub. Mezi nejvýznamnější rody entomopatogenních hub patří rod Beauveria. V České republice byl zaznamenán výskyt rodů B. bassiana, B. brongniartii a nově, na základě této práce, B. caledonica. Tato studie je zaměřena na potvrzení výskytu B. caledonica v NP Šumava. K potvrzení výskytu byly využity analýzy založené na metodách molekulárních markerů. Molekulární markery jsou nepostradatelnou součástí vědy v oblasti mykologie zahrnující například popis kmenů, populační genetiku, detekci a identifikaci hub, fylogenetické studie a evoluční biologii. Pro tuto studii byly použity sekvenační analýzy regionů ITS, EF1- a LSU. Výstupní data těchto analýz byla použita na vytvoření fylogenetických stromů. Výsledkem je druhové zařazení zkoumaných izolátů.
|
|
|
Polymorfismus mikrosatelitových markerů u kmenů \kur{Beauveria bassiana}.
KRÁLOVÁ, Martina
\kur{Beauveria bassiana} je entomopatogenní polyfágní houba, která se běžně vyskytuje v půdě a parazituje na půdním hmyzu, resp. na stádiích hmyzu, jež se vyskytují v půdě. Dnes se používá při ochraně rostlin proti více jak 70 druhům hmyzu. V České republice má \{Beauveria bassiana} nyní největší význam v boji proti lýkožroutu smrkovému \kur{Ips typographus} v Národním parku Šumava. Tato práce byla zaměřena na hodnocení genetické variability kmenů entomopatogenní houby \kur{Beauveria bassiana} na základě analýzy mikrosatelitů a porovnání čtyř separačních metod elektroforézy na 2% agarózovém gelu, elektroforézy na 3% synergelu, čipové elektroforézy a fragmentační analýzy z hlediska nejpřesnější separace PCR produktů. V této studii bylo použito 41 kmenů z NP Šumava a 20 kmenů ze sbírky, označených jako ostatní, kde kromě kmenů odebraných z celého světa, byly zahrnuty i kmeny odebrané z NP Krkonoše a jižní Moravy. Pro analýzu mikrosatelitů bylo použito 11 primerových párů a pro vzájemné porovnání metod byly vybrány pouze 4. Populace kmenů \kur{Beauveria bassiana} odebrána z NP Šumava byla vyhodnocena na základě analýzy mikrosatelitů jako plně konzervativní a uzavřená bez ohledu na zdroj a lokalitu. U kmenů, které byly odebrány z celého světa, se projevila značná genetická variabilita. Z hlediska separace se jako nejlepší a nejvhodnější metoda pro detekci mikrosatelitů osvědčila fragmentační analýza. I přes její náročnou finanční stránku, se ukázala tato metoda jako nejpřesnější a nejcitlivější. Její výhoda spočívá v možnosti detekovat minimální rozdíly ve velikosti jednotlivých alel mikrosatelitů v rozmezí 1-2 bp, což je u gelové elektroforézy nemožné.
|
|
|
Studium suprese fytopatogenní houby Sclerotinia sclerotiorum pomocí mykoparazitické houby Coniothyrium minitans
BÍLKOVÁ, Jana
Práce je kocipována jako literární přehled shrnující nové poznatky z oblasti suprese fytopatogenní houby S.sclerotiorum pomocí mykoparazitické houby C.minitans.Klíčové je zaměření na charakteristiku jak houby C.minitans,S.sclerotiorum,tak i hub rodu Trichoderma.Důležitým materiálem pro zjištění suprese S.sclerotiorum pomocí různých kmenů mykoparazitické houby C.minitans se staly laboratorní testy"in vitro",které vyhodnotily růstové a produkční vlastnosti houby C.minitans.Výsledky této práce by měly sloužit k objektivnímu posouzení a ověření možnosti využití mykoparazitické houby C.minitans v ochraně rostlin proti hlízence obecné Sclerotinia sclerotiorum
|
host ::
RSS.